Středisko vzdělávání a volnočasových aktivit svou působnost datuje již od roku 1992 a v průběhu let se postupně rozvíjelo až do dnešní podoby. Zvyšující se kompetence strážníků s sebou přinášejí nové, stále vyšší požadavky na úroveň jejich znalostí a dovedností, a v této souvislosti docházelo rovněž ke změnám v obsahu a zaměření učiva a měnily se také požadavky na dobu nutnou k patřičnému vyškolení jedince, tedy došlo ke změnám v časových dotacích určených pro konkrétní předměty.
Úroveň celého vzdělávacího systému je rovněž závislá na samotných odborných znalostech stálých i externích instruktorů. Úspěšnost instruktora se odvíjí mimo jeho pedagogické dovednosti a praxe, také od požadavku na chápání potřeb výkonu služby a ztotožnění se s těmito potřebami. Nepostačí pouze praxe v podobě spousty odsloužených let v přímém výkonu, neboť tak jak se mění a vyvíjí společnost, mění se metody a formy páchání protiprávního jednání. Zároveň se zdokonalují postupy a způsoby jeho potírání.
Práce obecní policie je službou občanům, která musí být založená na kvalitní přípravě. Strážník musí být vysoce profesionální, kvalifikovaný, ale také disponující vysokým etickým standardem a dostatečnou erudovaností. Prosazování zákona není povolání, kde by se pouze aplikovala ustálená řešení na standardní problémy, objevující se navíc v pravidelných intervalech. Jde spíše o dovednost vyžadující, aby strážník dobře rozuměl liteře zákona a dokázal ji aplikovat v praxi.
Cílem střediska vzdělávání a volnočasových aktivit je připravit strážníky tak, aby své vědomosti, dovednosti a návyky získané studiem byli schopni realizovat v praxi a to na základě uceleného pohledu na danou situaci:
- řešení úkolu z pohledu práva
- volba vhodného taktického postupu a komunikace
- zvládnutí technických prostředků
- zvládnutí administrativy
Struktura střediska vzdělávání a volnočasových aktivit, organizační formy a metody výuky
V současné době je vzdělávání a výcvik zajišťován osmičlenným stálým instruktorským týmem s vysokoškolským vzděláním, odbornou a pedagogickou praxí. Vzdělávací programy jsou vedeny nejen v rovině teoretické formou přednášek, ale také v rovině teoreticko-praktické a to v podobě přednášek a cvičení, která zahrnují taktickou přípravu, střeleckou přípravu a sebeobranu a v neposlední řadě praktickou přípravu k procvičení získaných znalostí tzv. řízenou praxí. Jednotlivé vzdělávací programy jsou realizovány formou:
- rekvalifikačních kurzů
- prolongačních příprav
- následného výcviku
- školení zaměstnanců
- odborných seminářů
Završením dlouhodobých snah střediska o zkvalitňování přípravy strážníků bylo získání akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR k provádění rekvalifikace pro činnost „Strážník obecní a městské policie“ s pověřením vydávat pro tuto činnost osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.
Dalším významným zlomovým bodem byla rovněž možnost rozšíření vzdělávání pro všechny obecní a městské policie v rámci Moravskoslezského kraje. Od ledna 2009 je v účinnosti novela zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, která v § 4d jednoznačně určuje, že obec je povinna zabezpečit školení pro své čekatele a strážníky ve specializovaném školicím zařízení s akreditací ministerstva školství. Tato povinnost rozšířila činnost střediska vzdělávání a volnočasových aktivit také na strážníky a čekatele z mimoostravského regionu, kteří se připravují na zkoušku strážníka či se zdokonalují ve znalostech právních norem nebo taktiky provádění zákroků.
Rekvalifikační kurz
Obecní policie již při samotném výběru uplatňuje určité požadavky na uchazeče. Je to dáno především charakterem a náplní samotné profese a není rozhodující, jaké povolání uchazeč dosud vykonával, případně jaký druh střední školy absolvoval. Úspěšné absolvování výběrového řízení je pak odrazem v dalším profesním vzdělávání uchazečů.
Všichni nově přijatí čekatelé absolvují tzv. rekvalifikační kurz, jehož úkolem je teoreticky i prakticky co nejlépe připravit absolventy na výkon oprávnění a povinností v intencích příslušných právních norem.
V počátcích existence střediska profesní příprava čekatelů představovala pouhých 8 týdnů. Postupem času byla tato doba prodloužena až na dnešních 12 týdnů, a to především z důvodů nárůstu řešené problematiky. Dle současných učebních osnov představuje délka studia cca 454 vyučovacích hodin v tomto rozsahu:
obecní policie – 60 hodin
Policie ČR – 14 hodin
trestní právo – 28 hodin
přestupkové právo – 40 hodin
správní právo – 10 hodin
ústavní právo – 4 hodiny
provoz na pozemních komunikacích – 24 hodin
kriminalistika – 10 hodin
obecní a krajská zřízení – 12 hodin
živnostenské podnikání – 8 hodin
psychologie – 20 hodin
radioprovoz – 6 hodin
taktická příprava – 40 hodin
střelecká příprava – 44 hodin
sebeobrana – 60 hodin
modelové situace – 20 hodin
zdravotní příprava – 16 hodin
bezpečnost práce – 2 hodiny
krizové řízení a IZS – 6 hodin
ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi – 8 hodin
zákon o právu shromažďovacím - 4 hodiny
interní předpisy - 4 hodiny
policejní etika – 6 hodin
Účelem kurzu je především umožnit absolventům orientaci v systému našeho právního řádu. Hlavními předměty jsou zákon o obecní policii a přestupkové a trestní právo. Následují jednotlivé odborné předměty jako je doprava, správní právo, kriminalistika, zákon o obcích, shromažďování, psychologie, taktéž se probírají základy ústavního práva, živností či vyhlášky a nařízení obcí. Zvládnutí této právní teorie je neodmyslitelnou součástí, která bude strážníky provázet po celou dobu jejich působení ve výkonu služby.
Po zvládnutí příslušné legislativy následuje nácvik v používání donucovacích prostředků a sebeobrany, Učí se používání donucovacích prostředků včetně poutání, používání kaseru a zákonné výzvy vůči pachateli a to vše v souladu s právní úpravou. Výuka je vedena tak, aby se čekatelé naučili adekvátně reagovat a zvládat útoky, ke kterým v praxi nejčastěji dochází a také spolupracovat mezi sebou v hlídce. Kurz sebeobrany je zakončen závěrečným přezkoušením, kde čekatelé předvedou, co se naučili počínaje pády až po jednotlivé techniky sebeobrany či praktické ukázky jako je např. poutání osoby. Je důležité zájemce o povolání strážníka naučit správné volbě a použití donucovacích prostředků – a to jak z hlediska přiměřenosti, oprávněnosti tak z hlediska dosažení sledovaného účelu.
Další důležitou kapitolou v přípravě na náročnou profesi jsou zbraně a jejich používání. Absolventi musí zvládnout střelby a získat zbrojní průkaz. Střelecká příprava je jednou z nejdůležitějších v rámci rekvalifikačního kurzu a to především proto, že použití zbraně proti osobě je jedním z největších zásahů do práv a svobod osoby občanů. Pro naprostou většinu nováčků je rekvalifikační kurz vůbec jednou z prvních zkušeností v kontaktu se zbraní a se střelbou samotnou. Je tedy třeba ihned v začátcích vypěstovat v budoucích strážnících odpovídající návyky spojené se střelbou a použitím zbraně. Obvykle se začíná seznámením se s pravidly bezpečnosti nošení, ukládání a manipulace se zbraní a právní úpravy použití zbraně. Následuje nauka o zbraních, jejímž cílem je seznámit čekatele s konstrukcí zbraní a střeliva, rozebírání a skládání zbraní a pravidla údržby. Plynule se přechází k nácviku manipulace se zbraní bez ostrého střeliva tzv. suchý nácvik, jehož úkolem je osvojení si postoje, držení, míření, spouštění, nabíjení, vybíjení, tasení z pouzdra atd. V samém závěru absolvují uchazeči ostrou střelbu. Vyvrcholením střelecké přípravy je absolvování náročných zkoušek a získání zbrojního průkazu.
Součástí kurzu je rovněž zvládnutí taktických postupů při vedení zákroku a to na základě scénářů, tzv. modelových situací. Ty vycházejí ze skutečné praxe a výuka se přesouvá z lavic a tělocvičen do reálného prostředí. Tyto modelové situace jsou začleněny do vzdělávání až v samotném závěru rekvalifikačního kurzu, a to z toho důvodu, že čekatelé by měli již být dostatečně připraveni a seznámení s činností strážníka obecní policie a to nejen po právní, ale i po taktické stránce.
V neposlední řadě získávají čekatelé základní zkušenosti s vedením administrativy a pořizováním dokumentace, rovněž jsou prohlubovány vědomosti, postoje a návyky v oblasti první pomoci, obsluhy spojovací techniky, etiky policejní práce a také v oblasti komunikace s veřejností, jejíž zvládnutí nedílnou součástí úspěšného zvládnutí zákroků v praxi.
Profesní příprava je zakončena závěrečnou zkouškou, kterou čekatel skládá před odbornou komisí Ministerstva vnitra ČR.
Následný výcvik
Jestliže cílem rekvalifikačního kurzu je připravit čekatele v prvé řadě na absolvování zkoušek před komisí Ministerstva vnitra ČR a alespoň rámcově je seznámit s právními normami, které strážník obecní policie běžně využívá ke své pracovní činnosti, pak neméně důležitým úkolem je již nabyté znalosti upevňovat a prohlubovat a co je nezbytné, umět tyto znalosti využít v praxi. A to je náplní tzv. následných výcviků, které každý ze strážníků absolvuje jedenkrát měsíčně v rozsahu 8 vyučovacích hodin.
Pravidelně je do výcviku zařazována sebeobrana, taktická příprava, teoretická příprava, případně ostatní speciální průprava. Všechny bloky na sebe vzájemně navazují a souvisejí s problematikou, která je náplní následného výcviku daného měsíce. Samotná struktura následného výcviku se měsíčně obměňuje dle aktuálních potřebách, které vyvstanou z praxe samotného výkonu služby, v návaznosti na neustále se měnící právní úpravu a v souvislosti s již zmiňovaným prohlubováním nabytých znalostí.
Rovněž jsou v rámci následného výcviku organizovány střelby ze služební zbraně a každým rokem bývá zařazován tzv. střelecký parkúr ve volné přírodě, kde jsou simulovány reálné podmínky jako např. střelba z vozidla, z okna, za překážkou apod.
Taktéž každý strážník absolvuje jednou v roce test tělesné způsobilosti, kde si může ověřit po absolvování disciplín v jaké tělesné kondici se právě nachází.
Těchto vzdělávacích aktivit se účastní také strážníci z okolních obecních a městských policií.
Součástí následného výcviku bývá rovněž doškolování strážníků tzv. specialistů kteří navíc absolvují další kurzy a to s ohledem na okruh činnosti, kterými se zabývají nebo se zabývat budou v nejbližší budoucnosti.
Tato školení probíhají rovněž ve spolupráci s dalšími subjekty a složkami IZS jako např. HZS, soudní znalec z oboru kriminalistiky, specialista pyrotechniky, celní správa, cizinecká policie, pracovníci ČOI aj.
Doškolování strážníků bývá rovněž realizováno externími odborníky garantovanými neziskovými organizacemi jako např. „ Specialista řešení romské problematiky a minorit“ či „ Specialistky řešení domácího násilí“.
Odborné semináře
Středisko vzdělávání a volnočasových aktivit rozšířilo svou činnost také na pořádání dnes již tradičních seminářů určených pro okolní obecní policie. Tyto semináře reagují na aktuální problematiku a pokrývají široké spektrum oblastí od prodeje pyrotechnických výrobků přes domácí násilí až po samotné novelizace zákonů.
Střediskem jsou také realizovány další typy seminářů, které jsou určeny široké veřejnosti. Tato je jednak seznamována především v rovině prevence s problematikou viktimizace. Taktéž jsou zařazovány ukázky a výuka základů sebeobrany. Neodmyslitelnou součástí je poskytování informací o činnosti obecní policie.
Cílem je nejen upozorňovat občany na možná rizika ve vztahu k trestné činnosti a prevenci v této oblasti, osvojení si technik k případnému odvrácení útoku a v neposlední řadě přiblížit občanům práci obecní policie a nahlédnout tak do problematiky současného stavu veřejného pořádku v rámci města Ostravy.
Prolongační kurz
Každé tři roky povinně absolvují strážníci tzv. prolongační zkoušky k přezkoušení před odbornou komisí Ministerstva vnitra ČR. Na tyto zkoušky se pravidelně, za pomoci instruktorů, připravují v rámci prolongačního kurzu formou týdenní účasti ve středisku. Prolongační kurz představuje 40 vyučovacích hodin, v průběhu kterých se účastníci zdokonalují v již získaných znalostech.